Jak si poladit 10-rannou Stock-class trubičku

Předmětem ladění nemusejí být pouze technicky složité, nákladné, nebo krásné věci jako jsou např. historické paintballové zbraně z ušlechtilých materiálů. Někdy stejně tak potěší i poladění úplné maličkosti. Hru často značně zpříjemní i jednoduchá úprava drobného vybavení. Jedním z těchto případů je i "ladění" levné plastové 10-ranné Stock-class trubičky.

Otevřená Stock-class tubička plná kuliček

Většina soudobých hráčů paintballu si dnes do hry nosí náhradní střelivo v tubách o kapacitě 140-200 kuliček, které se zrodily na Speedballových hřištích. Nezřídkakdy si s sebou nesou takovýchto tub několik, třeba až 8 a pro mnohé "kropiče" skutečně není problém podstatnou část z této zásoby spotřebovat v jediné hře. Co ale pokud patříte k druhému extrému - hráčům kteří mají ve hře spotřebu střeliva extrémně nízkou (ale přitom ne zas až tak nízkou, aby vám stačil jediný zásobník ve zbrani)?

V takovém případě je podle mě ideální používat staré 10-ranné Stock-class tubičky, které jsou spojené s prvopočátky šíření paintballu, ale - jak je charakteristické i pro jiné "zastaralé" věci - přes veškerý technologický pokrok jakoby nechtěly ze světa vymizet a dodnes je koupíte asi po 8 Kč za kus ve většině paintballshopů. Mimo pro naše účely vhodného "dávkování" a velikosti je jejich hlavní výhodou především to, že v nich je střelivo dobře chráněno a že se zde také nepřesýpá a tedy ani nezpůsobuje hluk při pohybu.

Takováto tubička ovšem jako levný "spotřební" výrobek není ani zdaleka dokonalá. Její otevření se provádí sejmutím k trubičce jinak nepřipojené zádky, kterou je pak nutné hlídat. Tato zádka je také celkem křehká, především pak ve svém moderním "ekonomickém" provedení z posledních let (dřívější trubičky nebyli neprůstřelné, ale měly přecejen všeobecně o něco silnější stěny).

Vřele proto doporučuji následující úpravu, která trubičku zpevňuje, zabraňuje ztrátě zádky a celkově usnadňuje manipulaci. Jejich použití je pak opravdu daleko hbitější a příjemnější. Úpravu lze napoprvé zvládnout za necelých pět minut. Budete k ní potřebovat plastovou vázací pásku (používá se při balení, nebo např. k "organizaci" kabelů), nylonovou šňůrku, elektrikářskou lepící pásku a dále jako nástroje ostrý nůž, malý vrtáček a zapalovač. Místo vrtáčku lze případně použít i nahřátého drátu.

Náčrt přichicení zádky tubičky dle známého amerického hráče a paintballového publicisty Durtyho Dana

Začněme tím, že pomocí špičky nože a vrtáčku, nebo případně nažhaveného drátu, uděláme v zádce trubičky otvor zhruba odpovídající průměru provázku, blízko u kraje, ale přitom zároveň dostatečně daleko od stěny, aby jej zde bylo uvnitř trubičky možné zajistit uzlíkem. Prostrčíme provázek, "zauzlíkujeme" (narozdíl od výše uvedeného schématu doporučuji provést zvenku i zevnitř) a dostatečně dlouhý provázek pak k tělu trubičky přichytíme pomocí vázací pásky a dalších uzlíků. Přebytečné konce vázací pásky i provázku ustřhneme. Třepení nylonového provázku na koncích následně zabráníme jeho zatavením zapalovačem. Obdobně si lze pojistit i uzlíky, i samotnou vázací pásku. Tím máme nejdůležitější úpravu hotovou. Následně je ale ještě dobré po obvodu zesílit víčko trubičky elektrikářskou páskou - obdočte ji jednou dokola a zakraťe nahoře, dole i délkově. Pokud tubičky hodláte nosit nekryté vně oděvu, může být ještě vhodné je zamaskovat - naplněné barevnými kuličkami v terénu opravdu nehezky svítí. Lze je přestříknout (nejlépe hnědou nebo černou matnou) barvou ve spreji, ale trvanlivější je opět použít oblíbenou černou elektrikářskou pásku. Doporučuji ji navinout po tubičce na spirále s malými mezerami - tubičku to na dálku zamaskuje, ale přitom vám ponechá zblízka možnost rychlé kontroly jejího obsahu.

Potřebný materiál, neupravená tubička a dole
konečný produkt bez maskovacího potahu

Pokud pro tubičky nemáte pružné očko např. na opasku (mimo k tomu specializovaných dobře sednou i do některých nábojových pásů pro brokovnice), přepravovat je doporučuji v uzaviratelné kapse, s kvalitním klasickým nebo suchým zipem. Méně kvalitní zipy (obojího provedení) jsou spíš horší než lepší a kapsy s cvočky se zas jednou rukou celkem těžko uzavírají. Z neuzavřené kapsy, nebo při pouhém zastrčení za opasek naopak tyto tubičky dříve nebo později v zápalu boje ztratíte - osobně se mi to stalo hned několikrát, než jsem si tuto jednoduchou zákonitost připustil. Pokud nehrajete na přehledném hřišti, ale v lese, můžete pak počítat s tím, že se jich najde zhruba asi jen třetina. Nebude to sice pro vás asi velká ztráta, ale přecejen zamrzí, jak z hlediska ztráty výstroje, tak z hlediska "zanechávání odpadků". Mě osobně se pro přenos trubiček nejlépe osvědčila kapsa na doklady na prsou maskáčů, uzavřená na suchý zip.


http://www.ny-paintball.com/durtydan/keepcaps.html
http://www.ottersccustoms.com/stocktube.html