Naše "běžně laděná" PGP
- recenze zbraně


Na tomto místě popíši pět "erárních", lehce laděných PGP, která už několik let představují páteř naší výzbroje. Jsou to vpodstatě obyčejná klasická PGP, která byla před léty docela jednoduše výkonostně poladěna a byli na nich provedeny některé drobné, nenáročné uživatelské změny. Nejsou to kdovíjak vymazlené exempláře, ale prostí "dělníci války" - nastroje které jsou tu proto, aby bylo s čím hrát. Nadále zůstávají naší "pohotovostní" výzbrojí - jsou udržována ve stavu "okamžité připravenosti" a příležitostně používána. Ikdyž dnes nepatří mezi naše nejlepší exempláře, během let dobře a spolehlivě sloužila a kdykoliv jsou připravena sloužit dál, pro případ, že by "lepší" zbraně, nebo lépe laděná PGP/ZGP zrovna nebyla po ruce - například z důvodu probíhajících úprav. Popis těchto zbraní by myslím mohl být vhodný coby přiblížení možností běžně amatérsky laděných PGP.

Věškerá výzbroj která je potřebná ke kvalitní hře 
- lehce poladěné PGP, bombička a několik kuliček


Provedené drobné uživatelské změny

První "úpravy" ke kterým na těchto zbraních došlo, byly jen drobnými a opatrnými vylepšeními. Docházelo k nim v době, kdy jsme ještě do zbraní ve raději nezasahovaly a spíše se je pokoušely co nejlépe a nejdéle zachovávat v původní podobě.

Začalo to jednoduchým sražením ostrých hran na hřbetu rukojeti, které jinak střelci občas drobně rozdírají ruku, a přichycením zádky zásobníku k páce předpažbí provázkem, které zabránilo její ztrátě a nutnosti hlídat ji při dobíjení. Tyto zdánlivě nepodstatné drobnosti, z hlediska uživatele nakonec v praxi až tak bezvýznamné nejsou a jednoznačně patří k maličkostem, které výsledný dojem ze zbraně významně zlepšují.

Sražení nepříjemných hran na hřbětu rukojeti Zádka zásobníku přichycená k přenosové páce předpažbí

Další, prakticky nepostřehnutelnou, změnou bylo mírné zaoblení ostrých přechodových hran na závěru a u nabíjecího otvoru, aby se zde omezilo vydírání - zde bylo evidentní, že uškodit to nemůže, zatímco pomoci ano a na provední to bylo snadné, takže se to udělalo. Později byla drážka pro o-kroužek na závěru rozšířena a prohloubena, aby mohl být použit o-kroužek s metrickým rozměrem a větším průřezem, který se v našich podmínkách snáze nahrazuje a který lépe odolává mechanickému poškození.

Fixační otvory ve střenkách rukojeti, skrze které je čep spoušťové páky jistí na šroubech proti pootočení, byly vyvložkovány nerezovými vložkami. Zabránilo se tak vymačkávání ke kterému tu v plastu původně docházelo a které následně bývá nepřímou příčinou jejich praskání, vlivem následných snah o fixaci střenek silnějším utažením upevňovacího šroubu.

Střenka s fixačním otvorem vyvložkovaným
upravenou, zalisovanou nízkou maticí M3

Hlaveň byla dovybavená podomácky dělanými wedgity - blokací proti vypadnutí kuličky z hlavně, provedenou 6 prolisy v komoře. Hráč se s nimi už nemusí obávat vypadnutí podměrečných kuliček z hlavně, ani zbraň pro prevenci tohoto nebezpečí ve hře nosit ústím vzhůru, nebo ji nabíjet až bezprostředně před střelbou (stará, již přežitá praxe zkušených paintballových válečníků). Ovládání zbraně s tím o něco zjednodušilo, došlo ke zvýšení její střelecké pohotovosti v akci a odstranila se občasná neefektivní první rána způsobená střelbou naprázdno po vypadnutí kule - to co se ostřílený veterán navyklý praktickému ovládání PGP nakonec naučil tak i či onak řešit, už nadále nevyžaduje žádnou pozornost a nedeprimuje nováčky.

Styčné plochy spouště byli přeleštěné, pro zvýšení hladkosti jejího chodu. Některá PGP byla vybavena dorazy jazýčku spouště, které zkrátily chod spouště z původních cca. 8mm na asi 2,5mm. Dvě z pěti PGP ale zůstaly bez dorazů, protože názory na jejich přínosnost se mezi některými uživately různí - někteří zkrátka dávají přednost původní spoušti s propadem a tak teť mají hráči na výběr.

Leštěné součásti spouště - jazýček, přenašecí páka a jejich čepy



Výkonostní ladění - provedení

Výkonostní ladění nebylo u těchto PGP provedné ani zdaleka dokonale. Vpodstatě šlo o jakousi rychlou "manufakturní" předělávku potřebného počtu kusů podle prvního, námi vcelku uspokojivě výkonostně poladěného exempláře PGP, který jsme tu mohly trochu důkladněji zkoušet jak skrze měřák rychlosti, tak v akci. Cílem tehdy bylo v krátké době zvýšit výkon dostatečného počtu našich PGP vyzkoušeným způsobem na daleko lepší, velmi solidní úroveň, abychom mohly vbrzku hrát s podstatně účinnějšími zbraněmi než jsou standartní, ne trhat nějaké ladičské rekordy, nebo provádět vědecké experimenty.

Později jsem se dopracoval k dalším poznatkům a lepším metodám ladění PGP/ZGP a s jinými exempláři dosáhl podstatně lepších výsledků. Než na nový standart přestavovat všechna tato "stará" laděná PGP, raději jsem ale pak - tedy alespoň prozatím - vždy začal upravovat další, zcela neupravené zbraně.

Jak tehdejší "manufakturní úprava" těchto PGP vypadala? Především byli původní 4mm přepouštěcí otvory mezi ventilem a komorou po rozpájení trubek rozvrtány a pomoci polotovarů z malorážkových (.22 LR) nábojnic nahrazeny většími o vnitřním průměru 5.2mm (detailní postup přesně této operace zde). Průtok plynu se tím v tomto prostoru zvětšil o 65%, což takto upravené zbrani dovolilo dosahovat vyšších úsťových rychlostí (než ~250 fps) daleko snáze a s nižší spotřebou plynu než by zvládla neupravená.

Rozpájené trubky s původní 4mm přepouštěcí trubičkou a polotovarem nové trubičky o vnitřním průměru 5,2mm

Tovární tělesa ventilu byla nahrazena novými, na zakázku vyrobenými z hliníkového bronzu, konstrukčně vycházejícími z ventilů pozdějších Autocockerů (s pouze jedním otvorem na obvodu, ústícím přímo do komory). Použítí hliníkového bronzu coby materiálu byl vpodstatě omylem - byl zvolen na základě jistého velmi starého článku Glena Palmera o ladění Sheridanů, kde byli zmíněny zajímavé (leč bohužel často zcela zcestné) poznatky G.P. , mj. i ten o rozdílu ve výkonu paintballových zbraní s ventily vyrobenými z materiálů o různé tepelné vodivosti. Nakonec se ukázalo, že by zde prakticky stejně posloužila i obyčejná mosaz, ale my tak máme díky pohádkám G.P. ve zbraních hliníkový bronz s podstatně lepší pevností a tepelnou vodivostí... Opravdu podstatnou změnou ale byla konstrukce ventilu - tato tělesa ventilu mají oproti továrním daleko menší vnitřní expanzi a větší centrální otvor (později jsme zjistily, že tento typ tělesa ventilu je optimální pouze ve spojení se přepouštěcím otvorem stále ještě relativně malého průměru, který by nedovolil optimálně využít ventil s větším maximálním průtokem, který by ospravedlňoval větší expanzi). Původní jehly ventilu doznaly pouze drobnějších změn - dříky byly, v prostoru kde prostupují průtokovým otvorem ve ventilu, pro větší průtok zúženy na průměr 3mm a původní opotřebované těsnění bylo přelisováno teflonem.

Původní a upravený ventil
Úderníky (kladívka) dávkovacího mechanismu byly odlehčeny odbrušováním přebytečného materiálu na bocích. Z původních ~42 gramů se hmotnost zredukovala na ~17g, tj. asi na 40% původní hmotnosti. Z toho vyplývající snížení jejich setrvačnosti se příznivě projevuje na omezení bouncingu i a zmenšení prodlevy mezi stisknutím spouště a výstřelem (zrychlení spuštění). Výsledkem je zvýšení hospodárnosti využítí plynu a omezení hlučnosti (odstranil se typický táhlý zvuk výstřelu - "Plop" - neladěných PGP/ZGP).

Nová a původní sestava částí
přímo souvisejících s ventilem

Výše zmíněné úpravy si samozřejmě vyžádaly i změnu poměru sil na pružinách. Nejen, že bylo nutné kompenzovat změněný průtok ventilem a rychlost otevření/zavření a opětovně dostat aktuálně dosahovanou úsťovou rychlost do požadovaného rozsahu, ale sám vhodně zvolený poměr síly bicí a závěrné pružiny představuje podstatný krok ve výkonostním ladění, který dokáže zásadně podpořit nebo naopak zcela znehodnotit výsledek. S danou kombinací úderníku, přepouštěcího otvoru a tělesa ventilu se jako optimální ukázalo nahradit původní válcové ventilové pružiny které v sestavě vyvozují sílu asi 2,8 Kg za slabší kuželové, z ladícího setu pro Spyder, se silou v sestavě asi 1,8 Kg. Síla bicí pružiny byla naopak zvýšena předepnutím z původních 6 Kg, v napnutém stavu, asi na 8 Kg. Aby bylo zvýšení nastavení optimálního přepětí bicí pružiny snadnější, došlo k úpravě zadní zádky spodní trubky - jejímu vybavení regulačním šroubem, nebo u části exemplářů k její výměně za zcela nově vyrobenou zádku z nerez ocely, která je mj. se zbraní i lépe slícována.


Výkonostní ladění - výsledky

Vlivem všech zmíněných úprav vzrostla nejvyšší dosahovaná úsťová rychlost z původních asi ~260 fps na ~290 fps a počet ran nad 250 fps z jedné 12g bombičky se z asi 4 zvýšil na přibližně 17. V praxi to znamená, že se typický dostřel protažením balistické křivky zvýšil asi o 5m a počet ran dobře použitelných na dálku, tj. řekněmě nad 15m, se zhruba ztrojnásobil. Celkový počet ran využitelných při střelbě na blízko zůstal zachován - podle aktuální teploty, kvality munice a rychlosti střelby (kadence) se pohybuje mezi celkem 30-ti až 45-ti výstřely.


Obecně řečeno došlo k jasně viditelnému zvýšení maximálního výkonu i vytrvalosti, jehož konečným výsledkem v akci je, že se s těmito pistolkami lze utkat s běžnými dnešními delšími zbraněmi, aniž by jste se přitom cítily ošizení v dostřelu jednotlivých ran... když už máte nevyhnutelně nižší rychlost střelby a menší kapacitu zásobníku. Zbraním to dodalo pěkné nebezpečné ostří, které zkušený hráč v kombinaci s jejich malou velikostí může často docela dobře využít.

Výkonem daleko překonávají původní neladěné PGP/ZGP se kterými jsme tu začínaly a mírně převyšují ty nejlepší výkony neupraveného novějšího modelu PGP 2000 / PGP2 s delší 9" hlavní a novým, hospodárnějším typem ventilu (vůči kterému jsou podstatně kratší, mají daleko lepší spoušť a jemněji zacházejí s kuličkami za vysokých úsťových rychlostí).

V porovnání se soudobými nejlepšími Stock Class zbraněmi (jako je např. v zahraničí velmi oblíbený Phantom od CCI) neobstojí ve vytrvalosti, ale mají obdobný výkon - tam kde se ty nejlepší Stock Class zbraně dokáží držet v rámci vypálených 3-4 zásobníků, se tato upravená PGP zkrátka drží pouze v rozsahu jednoho a 3/4 zásobníku. To je jistě daleko horší výsledek, ale tato horší hospodárnost se už projevuje se spíš logisticky, než herně.

využitá Ek z 12g CO2 [Joule] počet výstřelů 235-300 fps Ek z 12g CO2 při 235-300 fps [Joule] teoretická účinnost
tovární PGP <7,5J (F) 80 0 0 7,4%
tovární PGP mod. 1985 214 10 90 19,8%
tovární PGP 2000 / PGP2 270-300 22-25 200-250 25,0-27,8%
naše "běžně" laděná PGP 300-326 22-25 224-251 29,6-30,2%
PPS Superstocker 380 34 360 35,2%
CCI Phantom VSC 380 37 380 35,2%
naše rekordní laděná PGP 433 41 386 40,1%

Rozebereme-li to z hlediska bilance využití energie ukryté v 12g bombičce - kde je teoreticky za pokojové teploty 1080 Joule využitelné potenciální energie - množství kinetické energie které z ní tato PGP dokáží dostat se po ladění zvýšilo z původních ~215 na ~320 Joule, což znamená zlepšení teoretické účinnosti z ~20% na ~30%. Počet výstřelů v rozsahu použitelném při střelbě na dálku (235-300 fps) vzrostl z 10 na 24 a jejich souhrnná kinetická energie z 90 na 247 Joule.

Z nejlepších laděných PGP dnes dokážeme dostat daleko víc a "světový rekord" leží ještě dál. U těchto "běžně laděných" PGP tedy ani vzdáleně nejde o ten nejlepší možný výsledek výkonostního ladění. V dané chvíly ale byl přiměřený a vůči ostatním zbraním (s velkými plnitelnými tlakovými lahvemi) je dostatečný alespoň k zachování herní konkurenceschopnosti.

...po větší část své hráčské kariéry jsem ostatně sám hrál s obyčejným neladěným PGP s daleko slabšími výkony a za tu dobu s ním čelil snad všemu, od jiných neladěných PGP/ZGP až po elektropneumatický automat. Na základě toho považuji výkon těchto našich "lehce laděných" PGP za minimálně přiměřený, alespoň tedy potřebám běžného, rekreačního paintballu.


Praktické (herní) zkušenosti

Jaké jsou naše praktické zkušenosti s použitím těchto PGP? Je velmi obtížné hovořit o těchto exemplářích po zmíněných upravách a nesrovnávat je přitom s neupravenými, nebo ty neupravené alespoň nezmiňovat. Léty prověřenou zkušeností je, že hra výhradně s PGP/ZGP dokáže být překvapivě zábavná a přitom finančně nenáročná (zkrátka za málo peněz hodně pěkné muziky). Poladění kvalitu jen umocnilo - dávají pak prostě ještě trochu více za stejné peníze.

Laděná PGP jsou uživatelům přátelštější a soupeřům nebezpečnější (v dobrém slova smyslu) ...snad jen u zásahů na krátkou vzdálenost vyšší úsťová rychlostí vždy nepotěší, ale to je prostě spojeno s větším výkonem, který je sám o sobě zpravidla hodnocen pozitivně. Balisticky jsou tato PGP prostě prakticky na stejné úrovni, jako ty nejlepší dlouhé paintballové zbraně s velkou plnitelnou bombou a klasickou hladkou hlavní.

Je nepochybnou pravdou, že nováčci mívají s PGP daleko těžší život, než s dnes běžným (polo)automatem. Platí to dnes stejně, jako to platilo za starých časů a pokud dnes ještě trochu víc, tak jen proto, že automaty jsou zkrátka rozšířenější a zkušených hráčů s PGP je relativně méně. U těchto laděných PGP byli eliminovány některé typické problémy (např. vypadávání kulek z hlavně, rychlý pokles úsťové rychlosti, častá výměna bombičky), ale většina "komplikací" daných charakterem zbraně jednoduše zůstala.

Dokud nováčci nemají zažité složitější nabíjení zbraní kategorie Stock Class (Cock & Rock), mají nevyhnutelně v akci, pod tlakem, s jejich ovládáním problémy. Je proto vhodné poskytnout jim dostatečně demonstrativní instruktáž nejzákladnějšího ovládání a nechat je před vlastní hrou samostatně vystřílet alespoň jeden plný zásobník (!). Jejich bojeschopnost po takovéto přípravě podstatně vzroste, opomenout ji kvůly např. nepřiměření šetření na střelivu není vůbec přínosné.

Mají-li ale pak nováčci hrát s PGP/ZGP proti stejně vyzbrojeným zkušeným hráčům, je stejně na místě nechat jim alespoň prvních pár her značnou početní převahu, cca. 2:1. Malá kadence, složitější nabíjení a dobrá manévrovatelnost této zbraně totiž vede k tomu, že přesnost, vytrénované reakce a zachování klidu uprostřed šarvátky dokáží na straně veterána více než vyrovnat takovouto početní převahu. Hraje-ji začátečník s automatem, může se při špatném výstřelu záhy opravit, může veterána tu a tam "ukropit", přibít ho na místě, nebo alespoň zahnat do krytu, ikdyž zbraň celkově moc neovládá. Ne tak s PGP. S těmito výhradami - tedy nutností názorné instruktáže i vlastní zkoušky a počátečního zvýhodnění nováčků - nám tato PGP v klasických "pumpařských hrách" spolehlivě sloužila a byla hráči zpravidla spontálně velmi dobře hodnocena (vyjímky se pochopitelně najdou vždy).

Hraje-li se i proti jiným zbraním než jsou PGP/ZGP, pak obecně platí, že se tyto dokáží držet jen do té doby, dokud podstatně nestoupá kadence ostatních nad jejich možnosti. Vystřelí-li soupeř 3-5x více ran než vy (což je u automatů celkem běžné), není to o tom, kdo má jakou zbraň, ale spíš kdo má z dané hustoty palby logicky plynoucí daleko vyšší šanci na vyřazení protivníka. Vzroste-li tedy kadence výrazně nad možnosti PGP, šance jejich uživatelů se rovněž výrazně snižují. Někteří veteráni mohou mít takového "sebevražedné" akce dokonce i v oblibě a v určitém prostředí (např. budovy obytného typu) nemusí kadence téměř nic znamenat. Nováčky v běžné hře ale zpravidla není vhodné s PGP nechat hrát proti veteránům s automatem, alespoň tedy ne bez dostatečné podpory. Mají pak přinejmenším značný problém odlišit, kde končí a kde začíná nerovnováha daná výzbrojí a kde zkušeností. I veterán v takových podmínkách musí počítat s tím, bude spíše "prohrávat", respektive že bude vhodně "upozorněn" na každou chybu, nebo každé špatné rozhodnutí které udělá. Při hře má PGP tendenci neodpustit vám žádnou chybu. Paintball je ovšem hra a mnohým právě hra s takovým "handicapem" nejlépe vyhovuje.

Podle mých zkušeností se hráči s PGP - ať už zkušení či nezkušení - ve skutečnosti dokáží velice dobře zapojit do hry i s daleko lépe vyzbrojenými protihráči a dobře se přitom s ostaními bavit. Mnohdy dokonce dokáží hru všem velmi pěkně okořenit. Výhrady některých lidí, které jsem v průběhu let často slýchal, ve smyslu že to z toho či onoho důvodu nejde, se ukázaly jako liché. Podstatné ovšem je, aby se obě strany respektovaly a nesnažili si nic dokazovat nevhodnými prostředky. Snaha nenechat se trefit od nováčka s PGP a ukropit ho za každou cenu, ikdybych na tom měl finančně zkrachovat, nebo pokusy o prosazování herních pravidel evidentně jen ve prospěch jedné strany (např. drastické omezení hracího prostoru a nejlépe ještě jen na otevřený terén) považuji spíše za jasný signál o (ne)vhodnosti konkrétních hráčů ke společné hře, než o (ne)vhodnosti výzbroje. V běžném rekreačním paintballu se po léta případná nerovnováha ve výzbroji řešila buď přiměřeným omezením střeliva na zbraň, nebo rozdělením slaběji vyzbrojených hráčů mezi týmy a nepřinášelo to problémy.

V rámci těchto omezení pak mohla daná PGP dobře sloužit i v dnešním automatickém světě a být dobře příjmána. Zkušenost byla spíše taková, že pokud bylo na obou stranách několik zbraní zcela odlišných typů, hru to spíše obohatilo. Hráči s PGP zde byli oblíbeným cílem a kořistí, ale často také současně respektovaným soupeřem, který se nemohl podcenit a na kterého se nesměl přestat dávat pozor, neboť známé znevýhodnění v palebné síle brzy začal aktivně vyvažovat o to větší lstivostí a pohyblivostí.

Z pohledu týmového zbrojíře je výhodou PGP hlavně odolnost, snadná přepravitelnost a logistika - připravit a donést na místo hry 6 PGP s potřebným příslušenstvím a municí je opravdu daleko snažší, než tam dostat 2 automaty. Nemají-li všichni vlastní zbraně, je tedy zorganizovat a logisticky zajistit hru s PGP daleko jednodušší. V druhé řadě je výhodou dlouhá životnost, relativní odolnost a také možnost oprav prakticky jakéhokoliv stupně běžně utržitelného poškození. Údržba a čištění, má-li být kvalitní, je ale naopak u PGP daleko zdlouhavější. Delší údržba není problém máte-li jedno, dvě PGP. Půjčíte-li ale lidem 6-7 kousků, je třeba počítat, že samotnému jednomu člověku jejich vyčištění a prohlídka po hře pak nějaký ten čas zabere. S údržbou Spydera nebo Sterlingu se to bohužel vůbec nedá srovnat. U našich laděných, erárních PGP se bohužel údržba nijak podstatně nezměnila. Některá mají zadní zádky spodní trubky (držící ve zbrani úderník a jeho pružinu) nahrazené za nerezové a některá obdobně tak mají i nerezové přenosové páky předpažbí, takže jim tyto díly už nemohou zreznout a sami o sobě nevyžadují tolik péče, ale jinak ve věci údržby zůstaly beze změn.

...výhodou PGP je snadná přepravitelnost

V "týmové ekonomii" jsou PGP vcelku přátelskou zbraní. Náklady na údržbu jsou minimální, nepočítáme-li samotnou práci hlavního servismana. Prakticky vše se dá opravit a zaservisovat s téměř nulovými náklady. Co se týče střeliva, jsou náklady na jeden výstřel vzhledem k vyšší ceně plynu z jednorázových 12g bombiček opravdu o něco větší než u dnes běžných zbraní s většími plnitelnými lahvemi. Laděná PGP dokáží částečně omezit "předčasnou" výměnu bombiček hned při prvních známkách klesání dostřelu a dovolují tak dosáhnout o něco větší hospodárnosti. Typicky ale spíše zvyšují výkony, než vytrvalost. Zmíněné ladění nám tak náklady na CO2 bombičky srazilo asi jen o 1/3. Omezená kapacita zásobníku a nižší rychlost střelby PGP ale v akci samy o sobě snižují typickou spotřebu střeliva natolik, že provoz PGP je ve skutečnosti levnější než u jakékoliv jiné paintballové zbraně. Při čtyřhodinovém herním setkání se u nás člověk s PGP co do střeliva vždy vešel do 150 Kč, což tehdy odpovídalo vystřelení asi 120 kuliček a použití 4 bombiček... a to většinou ještě se značnou rezervou. Takovýmto nákladům na hru se je možné se zbraní s plnitelnou lahví vyrovnat, ale jen těžko se dají nějak podstatněji překonat (ve smyslu ušetření peněz).

Argumentem může být, že si s "velkou zbraní" za stejné peníze víc zastřílíte (v současnosti, v závislosti na konkrétní kupní ceně plynu a kuliček získáte za stejné peníze o 30-60% více výstřelů než z PGP), ale rozdíl v investiční ceně do kompletní zbraně je takový, že by jste musely opravdu hodně utrácet, aby to ekonomicky dávalo smysl a taková velká zbraň vás také zákonite více omezí v pohybu, takže je to prostě otázka co v akci preferujete - jestli více střílení, nebo větší pohyblivost. Kdo chce mít kulomet, neměl by zkrátka kritizovat malou pistoli jen proto, že jím není... velká část hráčů kteří tato naše PGP použivala jednoznačně chtěla právě onu malou pistoli, raději než-li ten velký kulomet. Z hlediska investic pak můžete jen těžko kritizovat zbraň, kterou lze kompletní po léta získat za menší peníze, než je cena jedné bedýnky střeliva...


Závěr a hodnocení

Tato PGP nám po dlouhá léta spolehlivě sloužila a nejspíš budou stejně dlouho a spolehlivě sloužit i dál. Ačkoliv jsou v dnešním světě beznadějně "zastaralá" a "nemoderní", to co dokázala za starých časů zvládnou stále a jak mnozí poznaly, hra s nimi má své jedinečné kouzlo - je prostě hodně odlišná od hry s velkou, neohrabanou, komplikovanou, rychlestřílející zbraní se spoustou kuliček.

Laděním jsme u nich odstranily některé z původních nedostatků a dále zlepšily jejich vlastnosti. Uživately jsou tedy přátelštější a soupeřům nebezpečnější (v nejlepším toho slova smyslu). Je pravda, že v moderním "automatickém světě" se s nimi hráči oproti ostatním, rychlestřílejícím zbraním pravidelně ocitají v nevýhodě... ale mají i několik výhod, které mohou využít. Kombinace těchto výhod a nevýhod jen podporuje zajímavý herní styl ke kterému vybízejí - lstivý, "kombinační" a pohyblivý.

Hra s PGP nejspíš není úplně pro každého a ani jejich ladění (nepovažujete-li za něj například přestavbu na Nanocockera) to z větší části nijak nezmění. Kdo ale paintball nebere jako vrcholový sport, nebo věc orientovanou primárně na výkon, měl by si hru s podobným PGP zkusit. Pokud mu nebude vyhovovat hrát s ním, nejspíš mu alespoň nebude vadit hrát proti němu. Hráč s PGP nemá takový palebný potenciál, ale má stejnou přesnost a je hbitější. Moderní paintballové samonabíjecí pistole snad nabízejí lepší kombinaci "bojových vlastností", ale vyšší náklady na CO2, konstrukční složitost, nižší spolehlivost, obdobně omezená kapacita zásobníku a podstatně vyšší pořizovací cena zase uživatelsky hovoří proti nim.

Nemám proto obavy, že si tato PGP své místo ve hře najdou i v budoucnu. Možná jednou budou poladěna na ještě lepší standart, ale prozatím to nebylo vnímáno jako dostatečně potřebné, aby nás to k tomu přinutilo. A ve chvílích kdy pro ně zrovna nebude využití... moc místa nezaberou a jak víme, vydrží léta, takže si mohou klidně čekat na svoje krátké chvilky slávy tak dlouho, jak bude třeba.